Co číst, abyste se posouvali dál? Podívejte se na pár tipů
Motivačních a vzdělávacích knížek je všude plno. Ne každá vás ale donutí vstát a reálně něco udělat. Které tedy zařadit na čtecí seznam, abyste z toho něco měli?
V článku najdete 3 tipy na knížky, 2 doporučení na celé série i něco málo navíc. A všechno jsou to knížky, které mi dost pomohly!
Když jsem začínala se sebevzděláváním, nejprve jsem na to šla přes videa. Na finty okolo focení mi přišly jako lepší a jednodušší forma k předání informací. Brzy jsem ale zjistila, že moje pozornost u videí tak po dvou minutách odchází bůhví kam. Zkrátka jsem se nedokázala přinutit ji u videa udržet a něco se naučit. Proto jsem přešla ke starému dobrému čtení a snažila se objevit knížky, které by mi pomohly.
Dva hlavní problémy
Při jejich hledání jsem volila taktiku pokus/omyl, ostatně jako vždycky. Za nějakou dobu jsem přišla na to, co mi na vzdělávací a motivační literatuře vadí nejvíc. Spousta titulů je moc obecná a na 400 stránkách se snaží rozvést něco, co by se dalo vysvětlit několika větami.
Některé knížky se zase zaměřují výhradně na americké prostředí, takže po přečtení máte lehce depresivní pocit z toho, že nikdy nebudete ten pozitivní, energický, extrovertní a produktivní maník, kterého se vám autor snaží předhodit.
Ale nebojte, prakticky jen stačilo víc do toho proniknout a nebrat první knížku s hezkým obalem. Nejprve si určete problém, který zrovna chcete vyřešit a pak najděte knížky, které zapadají do tématu. Není na škodu přečíst si obsah, samozřejmě i pár recenzí a komentářů od lidí, kteří knížku už četli. A pak už to záleží na vašem úsudku, který nemusí být neomylný, ale minimálně vás navede správným směrem.
Když to vezmu kolem a kolem, tak moje úspěšnost byla přibližně 70 %. Se zbylými 30 % knížek jsem měla jeden z problémů, které zmiňuji výše: moc obecné, nebo moc americké. O první skupinu se s vámi ráda podělím a na konci článku najdete pár dalších rychlých tipů. Začneme s mou oblíbenou knižní sérií!
1. Austin Kleon - Steal Like an Artist, Show Your Work, Keep Going
První díl z téhle série se ke mně dostal naprostou náhodou a hned po přečtení jsem aplikovala několik rad - třeba jsem si založila "swipe file".
Prakticky jde o složku čehokoliv, co ve vás dokáže vzbudit inspiraci. V mém případě má swipe file podobu složek na Google Drive, ve kterých jsou poctivě uloženy materiály, které jsem různě posbírala - fotky, zajímavé copy, tipy na články, slogany z billboardů...
Když zrovna nevím, co mám fotit nebo jak napsat post na sociální sítě, jdu se tam podívat. V 99 % případů (co mám dneska s těmi procenty?) mě něco napadne.
Na podobné myšlence vlastně stojí celá kniha. Nic moc nového už prostě nevymyslíte, proto musíte "krást". Austin Kleon vám poradí, jak na to jít tak, abyste nikoho nekopírovali.
Další autorova kniha s názvem Show Your Work se zaměřuje na překonání obav z ukazování své vlastní práce. Myslím, že kdybych si knížku nepřečetla, tak na tomhle blogu právě teď nejste.
A pokud je toho na vás prostě už moc a máte pocit, že nic nemá cenu, sáhněte po poslední knize, která se jmenuje Keep Going. Ze všech tří je nejvíce odlehčená a více méně se v ní dozvíte, jak se z toho všeho nepo...
Co mají knížky společného?
Jsou to hlavně konkrétní tipy, které hned můžete začít používat. Vysvětlím na následujícím příkladu:
Dejme tomu, že potřebujete inspiraci. V klasické knize najdete jen spoustu řečí o tom, že ji máte najít, ale nikdo už nepíše JAK. Austin Kleon vám dává konkrétní rady, třeba tu se založením swipe file. To vás dříve či později může přivést k novým nápadům.
Komu bych knížky doporučila?
Steal Like an Artist: Každému, komu občas chybí inspirace a lidem z kreativních oborů.
Show Your Work: Všem lidem, kteří řeší problém se sebeprezentací a bojí se ukazovat veřejně svou práci. Každému, kdo má nějaký svůj projekt a prezentuje ho.
Keep Going: Těm, kterým chybí motivace a přijdou si ve svém oboru tak nějak ztraceni.
2. Robert Vlach - Na volné noze
Pokud nejste fanoušky čtení, možná vás knížka Na volné noze nejdřív vyleká. Můj přítel z ní měl noční můry, pro mě to z hlediska rozsahu naopak byla příjemná oddechovka: obvykle čtu knížky, které mají přes tisíc stran, Na volné noze jen okolo 700!
Každopádně dost humoru. Tahle knížka si mě našla zrovna v moment, kdy jsem ji nejvíc potřebovala. Na volné noze jsem totiž sama skončila spíš omylem a dost jsem se v tom plácala. Když už jsem si pomalu říkala, že se zase nechám někde zaměstnat, ponořila jsem se do čtení.
Rozjezd nebyl nic moc, kniha totiž začínala hodně teoretickou kapitolou o vývoji "volnonožců" v Čechách. Není divu, že jsem se bála, že opět získám spoustu teorie a praktické informace mě minou.
Nakonec to bylo úplně naopak! Na volné noze je určitě jednou z mála knih, která zásadně ovlivnila můj život. Třeba jsem si díky ní uvědomila, že jsem se až donedávna zabývala svou "stínovou kariérou".
Podle Stevena Pressfielda nás stínová kariéra pohltí, když se bojíme neznáma a odvážných projektů. Pak se radši držíme v bezpečí stínové kariéry. Můžeme v ní být úspěšní, ale často přichází pocit, že to prostě není ono. Mou stínovou kariérou byl copywriting jako samostatný obor.
Na volné noze vám ukáže, co jako profesionál musíte umět. A že toho není málo... vaše hlavní kariérní zaměření ani zdaleka nestačí. Přibližně od strany 250 až do konečné strany 700 prakticky jen načerpáváte důležité know-how, čehož si na knížce vážím nejvíc.
Můj tip - je dobré si v průběhu čtení dělat poznámky. Já si je zapisovala na papír, abych při čtení nemusela pracovat s počítačem. Až pak jsem přepisovala do elektronické podoby.
Komu bych knížku doporučila?
Každému, kdo se chce dát na freelance dráhu, nebo na ní už je, ale cítí, že se nikam neposouvá.
3. Robert Vano - Fotka nemusí být ostrá
Tahle knížka je mojí srdcovkou a do odborné literatury bych ji úplně nezařadila, každopádně pro mě byla obrovským zdrojem inspirace i motivace. Nikdy bych to do ní neřekla, protože se absolutně vymyká mým fotožánrům.
Je krásně napsaná a ani rozsahem vás nevyčerpá. Má sice i praktickou "fotící" stránku, ale dočtete se v ní hlavně o životě pana Roberta a jeho cestě k focení. Překvapilo mě, že se dost jeho názorů ztotožňuje s mými. Vážím si jej jako člověka a mám velký obdiv pro to, co dokázal.
Ještě před koronakrizí jsem stihla jednu z jeho přednášek v Bruntále. Zpětně mě docela mrzí, že jsem se nepřihlásila i na workshop, protože přednáška byla skvělá. Z mého nynějšího pohledu absolutně nedokážu pochopit, jak toho jeden člověk může zažít a dokázat tolik.
Komu bych knížku doporučila?
Všem fotografům, kteří potřebují motivaci. Je jedno, jakému žánru se věnujete.
4. Tilo Gockel - Jeden blesk!
U focení ještě chvíli zůstaneme. Jak jistě víte, v téhle oblasti jsem velkým fanouškem improvizace, ač improvizace obecně není zrovna mou silnou stránkou. Spousta knížek ale automaticky počítá s tím, že doma máte tu nejdražší techniku a nepoužíváte žádné DIY vylepšováky. Proto se na prvních stránkách dozvíte leda tak to, že nemáte dostatečné vybavení a můžete se jít klouzat.
To ale neplatí pro Jeden blesk! Hned ve třetí kapitole o vybavení začíná improvizační jízda a autor vám dává návod na to, jak si vyrobit "černou pěnovou věc", kterou později využijete při práci s blesky.
Jak už název napovídá, celá kniha se točí okolo osvětlení scény hlavně za pomocí jednoho jediného blesku a co nejmenšího množství další techniky. Najdete v ní trochu teorie, která je ale vysvětlená lidsky a srozumitelně (hlavně pro lidi, kteří skoro propadali z fyziky).
V knize najdete několik seminářů, takže se opět hodí pro fotografy napříč žánry. Konkrétně jsou to kapitoly o focení lidí, předmětů, jídla a pití. V každé autor popisuje několik technik, díky kterým dosáhnete profi výsledků.
O knížce a tipech z ní plánuju samostatný článek, takže nebudu zatím prozrazovat víc.
Komu bych knížku doporučila?
Fotografům různých žánrů, kteří se teprve učí pracovat s umělým osvětlením.
5. Otto Bohuš - Pište jako copywriter
Literatura o copywritingu = kapitola sama o sobě. O tomhle oboru jsem toho přečetla tolik, že už bych měla být copywriterský mistr světa, ale jak sami vidíte, úplně tomu tak není. Možná proto, že praktických copy rad je obecně jako šafránu. Všude najdete ty samé řeči, které vás nikam neposouvají a zbytečně chodí okolo horké kaše, takže už jenom obracíte oči v sloup.
Něco použitelného jsem se dozvěděla až z trilogie e-booků Pište jako copywriter. Stručné, jasné, přehledné, čtivé. Víc k tomu ani říkat nemusím, stahujte tady.
Tohle mi pomohlo tak moc, že jsem dokonce (tuším už před třemi lety) navštívila Ottovo školení. Pokud máte trilogii za sebou a jste ke školení malinko skeptičtí, protože si myslíte, že by tam Otto opakoval to samé, tak vás ráda vyvedu z omylu. Dozvíte se spoustu nových rad, které se vyplatí vyzkoušet a zařadit je do své copywriterské rutiny
Komu bych e-booky doporučila?
Všem, kteří se chtějí naučit lépe psát.
Dalších 5 knížek na závěr
Pokud jste došli až sem a ještě vám to nestačilo, přikládám pár slíbených rychlých tipů.
Web ostrý jako břitva (Jan Řezáč): Klasika, která vás donutí přemýšlet o webech do hloubky.
Proč spíme (Matthew Walker): Pro všechny, kteří podceňují důležitost spánku. Po přečtení se určitě budete extra snažit, abyste těch 7-8 hodin denně naspali.
Jak zaujmout hned napoprvé (Dan a Chip Heath): Přijde mi, že vcelku navazuje na Steal Like an Artist a rozvádí, jak efektivně "krást" a spojovat různé myšlenky.
Kdy (Daniel H. Pink): Knížka, která je u mě na pomezí mezi "americkými řečmi" a praktickými radami. Zajímavý a vědecký vhled do toho, že záleží na tom, kdy se do něčeho pustíte - ať už jde o denní dobu nebo úsek života.
Tajemství (Rhonda Byrne): Tak před pěti lety bych se smála sama sobě, že tohle čtu. Ale světe div se, dost mi to pomohlo!
Poslední rada: Jestli si nově nabyté znalosti z knížek chcete zapisovat i jinam, než do dokoumentu v počítači, mám ještě jeden tip - pořiďte si Knihář. Je to něco jako moderní čtenářský deník, který ale využívá jiných principů a pomůže vám uvědomit si důležité myšlenky z knihy. Zapisování do něj navíc představuje něco jako terapeutickou činnost!
